majestátní budava Chrámu božího hrobu Na pahorku Golgota založil stavitel Eustachem roku 326 Konstantinův chrám Božího hrobu. Stojí na místech, kde kdysi došlo k ukřižování, uložení do hrobu a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Římský císař Konstantin jej nechal vystavět z popudu své matky Heleny, kterou pobouřilo, že nad Kristovým hrobem stojí pohanská svatyně. Ta musela ustoupit masivní rotundě Zmrtvýchvstání. Od té doby zde přibývaly stavby téměř každé století a výsledkem je dnešní labyrint různých kaplí a lodí, kde se v posvátné bázni rozhlížejí poutníci, aby identifikovali zbývající zastavení Kristovy Kalvárie příchozí z Via Dolorosy. Chrám byl několikrát zničen, roku 614 Peršany, roku 1009 fatamidským chálifou Hakimem, roku 1808 požárem. Vždy však byl znovu obnoven, z toho nejdůkladněji křižáky v roce 1149, přitom však ztratil původní architektonickou podobu baziliky. V chrámovém interiéru se projevuje po staletí probíhající soupeření mezi východními a západními církvemi o získání patřičného podílu na vnitřním vybavení chrámu, ať už šlo o kaple, obrazy, sloupy, sochy nebo stropní mozaiky, a tak není divu, že výsledek tohoto snažení může u návštěvníků vzbuzovat dosti smíšené pocity.

pohled na typickou kopuli Chrámu božího hrobu a Chrám Spasitele Dnes se na správě tohoto chrámového labyrintu podílí šest křesťanských církví - katolická, arménská, řecká pravoslavná, syrská pravoslavná, koptská a etiopská. Poslední z nich má již od 4. století na střeše chrámu malý klášter (Deir es-Sultan). Všech šest církví si mezi sebou rozdělilo všechny chrámové prostory, výklenky a kaple s přesností na centimetr. Při dělení se vycházelo ze stavu z roku 1852, kdy turecký sultán donutil jednotlivé církve k uzavření závazné dohody. Do těchto záležitostí se izraelský stát nevměšuje.

kaple andělů... Uvnitř Chrámu se nachází posledních pět zastavení kříže, který donesl Ježíš na svých bedrech až sem po své cestě z Via Dolorosy. Je zde místo, kde strhli Ježíšovy roucho a dále místo, kde jej ukřižovali. O kousek dál je místo, kde zemřel Spasitel. Je zde odhalena velká prasklina ve skále, která údajně vznikla, když Ježíš zemřel. Předposledním zastavením je veliký plochý kámen, kam položil Josef z Arimatie Ježíšovo těla a konec cesty je v kapli Andělů, kde je Ježíšův hrob.Kaple je nyní ve společném vlastnictví všech šesti církví. V jejím středu se nachází malý, mramorem vykládaný prostor s dvoumetrovou náhrobní deskou. V kapli se může najednou zdržovat jen několik málo osob, a proto se před jejím vchodem vždy tvoří dlouhá fronta.

U vchodu dohlíží na pořádek vždy příslušník jedné ze šesti církví. Dohlížející se střídají podle pevně stanoveného harmonogramu, přičemž při každém střídání se k zahlazení stop předchůdců spotřebuje velké množství kadidla. Střídání se provádí tak přesně, že si podle něj můžeme nařídit hodinky.

Kromě Chrámu Božího hrobu se na Golgotě nachází ještě Chrám Spasitele a také koptský klášter, před nímž se nachází poslední zastavení mimo stavbu Chrámu Božího hrobu.

Jeruzalém